Tip, jak udělat první krok ke změně aneb DEBORDELIZACE

Chcete se něco ve svém životě změnit? Chcete nový začátek něčeho? Nebo jen toužíte přijít domů a cítit se tam šťastní, nabití energií a s touhou se pouštět do všeho nového? Prostor kolem nás velmi ovlivňuje. Domov je místo, kde bychom se měli cítit v bezpečí, láskyplní a šťastní.

Minulý týden jsem ovšem vešla do svého bytu. Cítila jsem se tam sevřená a vzduch se dal krájet. Nebylo to ovšem nějakými neshodami v rodině, ale pouze přesyceným prostorem. Všude mám spousty knížek, ve skříni množství oblečení, ale přesto stále „nemám, co na sebe“ a dcera trousí hračky úplně všude.

Uvědomila jsem si, že jsem dlouho nevyklízela náš byt a on se prostě postupem času zahrnul věcmi, které už dávno nepotřebujeme, které už nám nedělají radost a měli bychom je nechat jít, aby plnily další účel.

Pokud se snažím do své hlavy dostat spousty nových informací, být tvořivá, laskavá a plná energie, musí takový být i prostor, ve kterém žiji a který mě naplňuje. Musím se zbavit věcí a udělat tak prostor pro věci nové. Věci, které mě posunou zase o kus dál. Ty staré už svůj účel splnily a novým musím dát prostor.

V případě, že chci udělat ve svém životě změnu, musím jí dát životní prostor. Pokud do chaosu tahám nové věci, neujmou se. Akorát vznikne ještě větší chaos, než byl.

Debordelizace prostoru je také hodně důležitá z hlediska životního nastavení. Pokud žijete v uvozovkách duchovní život – přitahujete hojnost, lásku a další kladné emoce, nebo jestli žijete v materiálním naladění, kdy se stále jen honíte za hmotnými statky a většinou stejně přitahujete jen negativnější emoce.

Pokud jste duchovně založení, tak nelpíte tolik na materiálních statcích a lehce se vzdáte věcí, které již delší dobu nepotřebujete nebo Vám nedělají radost. Víte, že aby Vám něco nového dělalo radost, musíte staré opustit. Věci jsou pouze věci. Nové auto Vám bude dělat několik dnů radost, ale žádný dlouhodobý pocit blaženosti z toho mít většinou nebudete. Věci jsou totiž pomíjivé.

Moje debordelizace

Když jsem začala procházet místnost po místnosti, tak jsem nacházela množství věcí, se kterými jsem věděla, že konečně musím něco udělat. V prvé řadě jsem procházela svůj šatník. Zjistila jsem, že tam mám spousty pěkných věcí, ale už se na mě nehodí. Nemohu nosit to, co jsem nosila v patnácti. Za těch x let jsem se vyvinula zase jinak a mám nyní jiný styl.

Člověk by měl být trochu soudný a uvědomit si, že ač pěkné věci, tak pokud už hodně let neslouží, tak by měly opustit životní prostor. Našla jsem ve skříni hodně věcí, které si vezmu AŽ ZHUBNU. Bohužel už jsou to roky a stejně ten zadek do těch kalhot nedostanu. Na co je tedy mít? AŽ?

Protřídila jsem tedy šatník a co už nenosím, jsem nabídla blízkým známým a ostatní dala na sbírku nebo do kontejnerů na oblečení. Ačkoli mě už neslouží, jiným mohou. Je zase škoda pěkné oblečení vyhazovat do popelnic, když na druhé straně může být někdo, komu by to udělalo radost.

Dále jsem našla krásný šaty, který jsem ještě nikdy neměla na sobě, protože jsou moc dlouhé, pohodlné kalhoty, které ve švu na nohavici ruply díky mé nešikovnosti, a spousty dalších, které mám ráda, chtěla bych je nosit, jen jsem upřednostňovala jiné aktivity, než je zavést ke švadlence. Tak jsem konečně se k ní objednala.

Mimo jiné třídění věcí jsem se pustila do přebrání hraček naší dcery. Uvědomila jsem si, že dnešní děti mají velké množství hraček, které ale stejně nevyužívají. Moje dcera má cca 5 hraček, se kterými si hodně hraje a s ostatní jen leží v koši na hračky. Tak jsem je přetřídila a ty, co na sto procent vím, že použiji ještě u dalších dětí, tak jsem je sbalila a dala do sklepa. Ostatní jsem zase nabídla známým.

Dcera také má velké množství plyšáků. Zase jich má pár, se kterými je mazlí, a ostatní jsou v dalším koši. Všechny jsem je naházela do pračky a nyní je půjdeme dát dětem do fakultní nemocnice. Věřím, že dětem tam udělají radost. Přece jenom tyhle děti jsou rády za každou návštěvu, za každé vyslechnutí i nějakou drobnost. V tu chvíli si toho váží mnohem více než jiní.

Závěrem bych Vám chtěla říci, že v debordelizovaném prostoru se budete cítit lehcí, šťastnější a získáte chuť do nových věcí. Jako příjemný bonus můžete udělat radost někomu jinému. To je jedním z nejsilnějších šťastných pocitů, které vůbec můžete zažít.

Mou vášní je pozitivní psychologie v každodenním životě a pomáhám klientům k transformaci jejich myšlení v pozitivní. Snažím se je tak vést celkově k šťastnějšímu životu. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů