Jsem moc ráda, že dnes prožívám chvíle vnitřního klidu a jsem šťastná každým krokem, který udělám. Nyní se vidím jako sebevědomá, šťastná a milující žena plná energie každým dnem i hodinou s malou dcerkou, manželem, domácností i prací. Konečně jsem objevila sama sebe a svou životní sílu.

Nejkrásnější na tom je, že jakmile jsem došla k poznání sama sebe, pomalu se mění i mé okolí. Vnímám, že manžel s dcerkou jsou šťastnější a že mí rodiče si konečně  začali více užívat života.

Ale před pár lety byl můj život úplně jiný...

Ještě před pár lety nazpět jsem byla šedou myškou s velmi nízkým sebevědomím. Tento stav se ještě prohloubil, když jsem jako velmi mladičká otěhotněla a mé okolí se za to stydělo. Těhotenství jsem téměř do 7 měsíce tajila a když se to všichni dozvěděli, cítila jsem se velmi odtržená od společnosti.

Ačkoli jsem se ve škole cítila mizerně, nechtěla jsem vypadnout ze studijního procesu. Hned druhý den po porodu jsem měla mít zkoušku, a tak jsem hned v porodnici měla velké dilema - zda jet na zkoušku, nebo zůstat s právě narozenou dcerkou. Rozhodla jsem se zůstat. Tenkrát poprvé mi ale došlo, že mě vlastně dcera omezuje v tom, co chci.

Ovšem stále jsem se nechtěla vzdát. Dceru mi často hlídali rodiče. Manžel též, a navíc se snažil dceři vynahradit učící se matku. Takže měl dvě role - matku i otce. Jenže čím víc on se snažil dávat lásku dítěti místo mě, tím víc se v něm prohlubovaly výčitky vůči mě. Nakonec se náš vztah začal rozpadat.

Ve škole spolužáci začali řešit první praxe a práce. To jsem si já bohužel nemohla s malým dítětem dovolit. Začala jsem být úzkostlivá z toho, že mi ujíždí pracovní vlak.

Raději jsem tedy řešila školu a budoucí práci než všechno ostatní. Avšak, když jsem se zastavila a přemýšlela nad svým pracovním životem, moje tělo mi hlásilo, že jsem stejně v současné fázi svého života nenašla sama sebe a své životní poslání.

Jako premiantka třídy jsem se poctivě učila všechno, i mne skoro všechno bavilo. Ovšem nebylo nic, pro co bych měla vášeň. Nevěděla jsem, co mě baví, jaké jsou moje koníčky. 

Na vysoké škole jsem studovala obor, které je „dle společnosti“ prestižní, ale stále jsem tápala sama v sobě.

Moje sebevědomí se podělo úplně pryč. Dcera věděla, že maminka existuje, ale to bylo všechno. Rozpadal se mi partnerský vztah. Uvědomovala jsem si, že to, co studuji, není mým posláním. Cítila jsem se úplně ztracená.

Řekla jsem svému životu STOP...

V prvé řadě jsem se učila, jak vychovávat dítě a jak se mu hlavně vědomě věnovat. Vše, co jsem se v knížkách dozvěděla, bylo skvělý, ale byla to jen teorie. 

To samé bylo tehdy, když jsem studovala odbornou seberozvojovou literaturu, procházela nejrůznějšími online kurzy zaměřené na sebelásku, sebevědomí, afirmace, komunikace. Začala jsem sledovat Cesty úspěšných, navštěvovat různé rozvojové konference a krůček po krůčku jsem praktikovala to, co jsem se dozvěděla.

Naučila jsem se spousty nových věcí, ale stále jsem nemohla překonat některé bloky bariéry tam uvnitř ve mně. Musela jsem jít více do hloubky. 

Rozhodla jsem se tedy ještě začít chodit na psychoterapie. 

Došlo mi, že spousty mých bloků velmi silně souvisí s tím, co jsem prožívala v dětství. Některé špatné vzorce chování jdou se mnou celý život a podvědomě ovlivňují můj život. Ponořila jsem se do hloubky sama sebe. Pomocí různých sebereflexí, cvičení, psychoterapeutických cvičení a asociací jsem vyřešila své problémy. Hlavně jsem transformovala své myšlení. 

Ráda bych se s Vámi podělila o své zkušenosti, nikoli o teorie, jak být šťastný, ale jak najít sama sebe a být tam, kde chcete.

Dnes máme s manželem pěkný vztah, milující dcera je mé zlatíčko a já se cítím jako dobrá maminka. A co se týče pracovního života? Myslím, že jsem objevila pro současnou fázi svého života své poslání. Začala jsem studovat psychologii. 

Dnes učím své klienty být šťastnějšími. Vedu své je po cestě k transformaci svého myšlení, aby se cítili šťastnější a jejich život byl naplněnější. Snažím se je vést k sebepoznání a pomoci jim najít své místo v životě, a to prostřednictvím ebooků a online programů. Už se též připravuji na osobní konzultace.